JAK JDE ČAS

Komentáře: 1

Stáří se nevyhne nikdo a kdo je mladý, bude starý. Kdo je starý, brzy umře. S tím se nedá dělat vůbec nic. Jak jsem se tak pokoutně účastnila některých setkání starých známých, nemůžu se vyhnout pocitu, že už dlouhodobě ve vzduchu visí něco shnilého. Mám pocit, že to je taková divná nálada, jakože počátek dědkovatění, zatvrzelost v některých názorech a neochota rozhlédnout se kolem sebe a vnímat to, že svět je pořád stejně hezký, ne všechno nové je špatné a vždycky se dá něco objevovat a mít z něčeho radost. Neříkám, že občas nemám podobné myšlenky, jenže když je člověk v obklopení stejnosměrně smýšlejících jedinců, myslet jinak je vyloženě troufalost a punk, že si člověk pak říká, že to ani nebude rozebírat, protože by byl před nimi za idiota.

Jako třeba s hudbou. Léta jsem měla v iPodu pořád ty samé písničky. Funkce Shuffle sice zajistila, že jsem posouchala stále něco jiného v jiném pořadí, ale zdroj byl pořád skoro stejný a když už jsem se odhodlala nějak to obměnit, bylo to tak v rozmezí dvou let a stejně to bylo vždycky tak jedno dvě nová alba. Tak jsem zkusila používat Spotify. Nejdřív zdarma a začalo mi to ohromně vyhovovat. Po nějaké zkušební době jsem si založila normální placený účet a myslím, že to je třeba jedna ze změn, která mi hodně prospěla. Poslouchám pořád něco nového, hotové tématické playlisty, svoje oblíbené skladby, když se mi něco líbí, dám si to do playlistu, můžu si najít kdy chci co chci a ani to moc nežere data. Našla jsem novou hudbu i styly, které se mi líbí. Pročistilo mi to hlavu a když si vzpomenu, že jsem léta do kola odrhovala nějakých 500-800 skladeb v iPodu, je to hrozně fajn. Ani když jsem v metru, kde není signál, stalo se mi jen jednou, že hudba vypadla, protože se data kešují dopředu. Kdyby to nestačilo, má Spotify funkci download skladby nebo alba přímo do zařízení. Další věc, kterou jsem dlouhou dobu ignorovala byla bezdrátová náhlavní sluchátka. Dnes bych neměnila. Drátové špunty skončily v šuplíku a tohle je o level vyšší komfort. Nabíjí se to jednou za 3 týdny a necpu si nic do uší.

Lidi stárnou a stárne jim i mozek, nechtějí se učit nové věci, nemají motivaci začínat něco nového. Když se to člověku povede, aspoň jedna věc, je to vždycky dobré a pocit z toho je povznášející. Někdo mi nedávno říkal, že člověk je starý až tak ve devadesáti a to vyloženě tím, že tělo už postupně vypovídá službu. Souhlasím. I já a můj mozek stárneme, ale chci se cítit dobře za každou cenu a půjdu i přes osmibitové elektronické mrtvoly.

Autor
Kategorie Ze života

Komentáře

  1. Obojí můžu podepsat. Bluetooth náhlavní sluchátka i Spotify mám od konce října a na Spotify jsem objevil tolik muziky, že se mi to nepovedlo za roky předtím. I od těch osmibitových elektronických mrtvol.

Komentář

Vložte komentář. Pole označená * jsou povinná. Před odesláním komentáře si musíte prohlédnout jeho náhled.