29Čec2018
 

iPhone 4 byl můj druhý v pořadí po 3G. Měl 16GB RAM a tehdy to bohatě stačilo. Pak bylo prostřídáno (já vím, že počítače nestřídám, ale mobily mají vůči nim daleko menší morální životnost) několik dalších mobilů, Samsung S2 s Androidem, Blackberry Z10 i iPhone 3GS. Nakonec mi ale štěstí přálo a byl mi zapůjčen iPhone 5 64GB, který se mi moc líbil, až mu ale začala odcházet baterie a tak byl vyměněn za 5s 32GB. Tady už se dala mj. nastavit moje oblíbená funkce Night Shift, která večer vyřadí z displeje modrou složku a sledování displeje je mnohem příjemnější pro oči. Bohužel letošní ZX Šumava mi v několika věcech nepřála a jednou z nich bylo i to, že byl iPhone 5s omylem vykoupaný v zatopeném lomu, kam jsme se jezdili koupat. Ten lom mi potom přinesl i příjemnější zážitky, ale o tom tu psát nechci. Telefon byl ponořený ve vodě jen chvíli, nicméně do něj stačia natéct voda a po chvíli se vypnul. Na chalupě proběhlo sušení fénem (ne moc dobrý nápad, ale pomohlo to), potom otevřením telefonu a odstraněním vlhkosti papírovými ubrousky a následné denní schnutí v otevřeném stavu. Nakonec se povedlo mobil vysušit. Nejdřív nefungovalo tlačítko pro uspávání, to ale časem začalo jít. Nejhůře se vodě chtělo z pod displeje, byly na něm vidět stále skvrny, ale asi za 2-3 dny se vytratily a na displeji už není po vlhklosti skoro ani zmínka. To bylo štěstí v neštěstí – přišlo mi. Bohužel po návratu z dovolené se projevila další zákeřná skrytá závada, a to, že zřejmě zoxidovala nějaká kovová kontaktní část v oblasti antény pro WiFi a Bluetooth. Ta je v iPhone 5s umístěná v jeho horní části vlevo od reproduktoru. Dostat se k ní není snadné a tak proběhl jen jeden pokus o případné vysušení (už nebylo co) a oškrábání kontaktů anténky miniaturním šroubováčkem. Bohužel, nezabralo to a mě se už nechce znovu telefon rozebírat. Závada se projevuje tak, že WiFi a Bluetooth (nebo jen WiFi) běží třeba půl dne, ale pak najednou ztratí signál a jakmile funkci z menu telefonu vypnete nebo jej restartujete, už vůbec nejde zapnout a přepínač pro její zapnutí je vyšedlý. To trvá třeba dalšího půl dne, a nakonec WiFi zase sama od sebe naskočí a tak pořád dokolečka.

Protože nemám neomezená data, naopak je mám velmi omezená, bez WiFi se na mobilu neobejdu. Proto mi jeden laskavý kočičí pán nabídl zapůjčení starého iPhonu 4, který nepoužíval. Situace s 5s se stala kritickou a tak byla nabídka přijata. A tady vlastně začíná dnešní článek.

Jak je na tom iPhone 4 v polovimně roku 2018? Řekl bych, že mele z posledního. Nejnovější systém 7.1.2 není svižný, tak jako byla 6tka, v GUI zaznamenávám spoustu záškubů. To by nebylo tak hrozné, na používání to nemá vliv. Horší je to, že veškeré aplikace už AppStore nabízí ve staré verzi, takže na Twitteru chybí noční režim, Instagram nemá příběhy a zvětšování fotek dvěma prsty, až se člověku nechce věřit, že by to někdy dřív neuměl. Ale je to tak. Bohužel, některé staré verze aplikací, které přistupují k protokolům Applu, který je během té doby zupdatoval, také nefungují nebo jen částečně a padají. Např. IDOS nejde vůbec, je třeba použít webový browser a to je o dost pomalejší. Přesto všechno se to používat dá, ale je to opravdu nouzovka. Třeba fotoaparát mi kdysi u iPhonu 4 přišel velmi dobrý, teď se ale jen pousměju, jak je pomalý. O Night Shiftu si iOS 7 může nechat leda tak zdát, nicméně třeba Opera Mini funguje dobře a funkci nočního režimu má v sobě integrovanou. Telefon nemá žádné LTE, tak nejlepší data, která umí je 3G a třeba u mě doma, kde je falešné LTE (protože původní iPhone 5 falešné LTE neumí a místo toho mi doma nabízel jen EDGE) … je jen to Éčko. Ale mám WiFinu, takže je to jedno.

Co musím zdůraznit a co je na tom telefonu skvělé, je jeho kompaktní velikost. Padne skvěle do dlaně a palcem dosáhnu na kterýkoli roh displeje. Hmotnost je ale vyšší, než u iPhone 5/5s. Také mi vyhovuje starý dobrý home button. Naopak na funkci Slide to Unlock si zpětné zvykám špatně a stále podruhé mačkám home button.

Tak či tak, díky themrkocourovi za půjčení a snad mi bude nějaký ten týden sloužit, než nastane čas pořídit si něco nového.

 Publikoval v 18:17
27Lis2017
 

Před rokem mi přišly dlouho objednané hodinky Pebble z Ameriky. Byl jsem z nich nadšený a ani dnes, po roce denního nošení proti nim nemám zásadní výhrady. E-inkový displej je super, provedení taky neurazí a plastový řemínek je příjemný, mnohem příjemnější než u nějakých levných Casií. Rok je dlouhá doba a tak to shrnu v několika bodech:

Fyzická velikost

Před tím jsem nosil Casio A158WA-1, které jsou pravda menší, než Pebbly, a tak mě jejich velikost trochu znepokojila. Spíš než do šířky mi ale vadí hloubka, která je v nejhlubším místě něco přes centimetr, protože na spodu hodinek je vystouplý senzor pro detekci tepu. Výstupek mi při nošení nijak nevadí, vadí mi jen to, že hodinky jsou na ruce příliš vysoké a někdy brání při svlékání oblečení, zvlášť, když má rukáv lem.

Výdrž

Říkal jsem si, že týden na jedno nabití je hodně, ale není. Není! Nejradši mám hodinky, které se nemusí dobíjet, natahovat, a tak podobně. Proto se mi líbí koncept solárního napájení, které mají některá Casia, ale klasický digitálkový bateriový systém mi taky nevadí. Baterie se přece jen musí měnit po několika letech, což tolik neobtěžuje. Hodinky s automatickým natahováním jsem nikdy neměl, protože nemám rád čistě analogová řešení, která jsou většinou kulatá a mě se moc nelíbí kulaté tvary u hodinek*. Hmotnost těchto hodinek mi taky přijde větší, než u plastových digitálek. U Pebblů musíte počítat s tím, že jednou za týden se prostě musí dát nabíjet na kabel. Buď je dobré tedy kabel nosit pořád s sebou, nebo být v určitý den vždy na místě, kde kabel je. Jelikož kabel není standardní, nedá se použít třeba kablík na mobil s konektorem microUSB. Dobíjení zabere poměrně málo času, ale i tak je to někdy nepříjemné a vzhledem k úspoře baterie dodržuji nabíjecí cykly poctivě a nabíjím až tehdy, když si o to hodinky řeknou.

* Tím netvrdím, že ručičkové hodinky zatracuji, některé designy se mi líbí, ale je jich pramálo.

Notifikace

Původně jsem je měl zapnuté neustále, pak jsem ale zjistil, že od hodinek potřebuji maximálně časový údaj, zřídkakdy datum, proto jsem veškeré notifikace povypínal.

Podsvícení displeje a vibrace (zase výdrž)

Podsvícení jsem vypnul hned na začátku, protože není potřeba a žere baterku. Díky e-inku je časový údaj na displeji neustále přítomný, což považuji za přednost. Naopak by toto byl pravděpodobně jeden z důvodů, proč bych jiné chytré hodinky nechtěl. Vibrace jsem rovněž povypínal, opět kvůli výdrži. Bohužel výdrž hodinek je právě maximálně onen týden s takovýmto úsporným nastavením. Kromě toho používám watchface Glow, které ukazuje jen velkými čísly hodiny a minuty a nic jiného a tím, že se na displeji nic nehýbe (např. sekundy), šetří se baterie.

Pokročilé funkce

Zkoušel jsem, ale nepoužívám. Mohl bych je mít na ruce i během spánku, aby mi měřily spánkový průběh, ale fyzicky mi na ruce při spánku hodinky vadí. Mohl bych používat nejrůznější aplikace, které jdou do hodinek nainstalovat, od her až po kalendáře apod., ale nepoužívám je, protože není proč.

Přesný čas

Výhoda těchto hodinek je ta, že díky synchronizaci přes Bluetooth s mobilem ukazují stále přesný čas a nemusí se nařizovat.

Shrnutí

Pebble jsou pěkné hodinky, které se už sice nevyrábějí, ale synchronizační aplikace pro mobil je neustále aktualizovaná a tak vše zatím funguje. Nejvíc mi vadí týdenní nabíjení a výška (velikost). Co se mi líbí je příjemný řemínek na dotyk a stále přesný čas. Proto hrozí, že je jednoho dne odložím a plynule navážu na používání normálních digitálek či něčeho podobného.

07Lis2017
 

Co bych sem tak zase napsal. Stále jsem telefon neupgradoval, a je mi to jedno. Aktualizace mě už otravovala několikrát, dokonce se mi na mobil dvakrát nepozorovaně stáhnula a musel jsem ji mazat, abych si uvolnil místo. Podle videí na trubce je iOS 11.1 na stejném telefonu stále pomalejší, než 10.3.3. Dokonce je můj iOS 10 pomalejší, než trubkový iOS 10. A je mi to vlastně jedno. Je to jen pitomý mobil.

Dostal jsem starou televizi. Má CRT obrazovku, scart, video vstupy a stereofonní zvuk. Po připojení něčeho, co bylo nejblíž po ruce se ukázalo, že má zcela zmagnetizovanou obrazovku. Po chvíli tápání v menu jsem funkci demagnetizace nenašel a tak jsem vzal trafopáječku a několikrát s ní zakroužil v libovolných úhlech kolem obrazovky. Problém to skoro vyřešilo až na jeden menší barevný flek. Jak jsem tak na ten obraz koukal, říkal jsem si, že je dobře, že už se tyto televize nevyrábějí, protože dívat se na toto víc než pět minut je dost nepříjemné, zvlášť u černého písma na bílé obrazovce. Co je moc pěkné jsou animace, které jsou krásně plynulé a tehdy by asi nikoho nenapadlo, že by se toto mělo za pár let změnit. Zarazilo mě, že po připojení ZX Spectra je obraz normální, tedy přes celou obrazovku, ale při připojení Playstationu 1 je jakoby smrsklý. Myslel jsem si, že je to nastavením normy PAL nebo NTSC, ale ne. Při NTSC se obraz ještě víc smrskne. Patrně budu muset přístroj rozebrat a najít uvnitř trimry, kterými se roztahuje obraz. V menu nic takového není, je to přecejen klasický televizor a ne počítačový monitor. Před tím ale zkusím ještě připojit něco jiného, abych otestoval, jak bude obraz vypadat.

Za měsíc se koná JHCon a já přemýšlím o tom, jakou soutěž letos udělat. Pokud máte nějaké nápady, tak mi je napište. V záloze mám sice poznávání obrázků z her, případně poznávání hry podle postupně se odkrývajících obrázků, ale pořád mám v podvědomí, že většina účastněných Spectristů nehraje hry a tudíž jich zas až tak moc nezná a hádat opět screenshot z Manic Minera se mi zdá ohrané. Asi bych se ale nikdy nezavděčil všem. Kromě her už tu byly užitkové programy, různá mini compa, apod. Takže pokud nedostanu nějaký opravdu dobrý nápad ne něco, co tu ještě nebylo, patrně se budete muset spokojit opět s něcím na bázi poznávání obrázků. Koneckonců, když jsem podobnou věc dělal letos na Schlimeischi, přišel dotaz od ataristů, zda by to nebylo možné provést i na Atariádě, takže ty moje soutěže asi zas tak neúspěšné nejsou. Také vyšel film Memoirs of a Spectrum Addict, který by se mohlo hromadně shlédnout. Problém je, že tento film nemám a ani k němu prý nejsou titulky.

 Publikoval v 15:29
19Říj2017
 

Nedávno přišel update na iOS 11 a já jsem si ho nenainstaloval. Teď vidím, proč bylo dobré počkat na neurčito. Aplikace SIDPlay Lite a jiné totiž po spuštění hrozí, že pokud je autor neupdatuje, nebudou v příští verzi systému fongovat. Jelikož autor tohoto programu se na další vývoj již před mnoha lety vykašlal a zdůvodnil to politikou Applu pro vydávání aplikací, po updatu na iOS 11 o tuto aplikaci přijdu, stejně jako jsem přišel i o drtivou většinu her, které jsem si kdysi koupil pro iPhone 3G a nyní se sice nainstalují, ale už nejdou vůbec spustit. Prostě vyhozené peníze. Tento diktát Applu se mi nelíbí. Přejít na zeleného kripla se mi ovšem z mnoha důvodů nechce, to tu nebudu rezebírat. Nakonec to skončí tak, že stejně ten systém zupdatuju, ale v principu mě to nadzvihává mandle. Nejsem Američan ani Petr Mára, který může každého půl roku strčit starý telefon do šuplíku a za 20 nebo 30 tisíc tisíc Kč si koupit nový.

 Publikoval v 09:48
10Zář2014
 

Frustrovalo mě, že na mém BlackBerry Z10 nefunguje SIDPlayer, přehrávač hudeb z Commodore 64. Schopnost BB10 spouštět androidí aplikace se opravdu mnohdy hodí, bohužel pokud aplikace pro Android vnitřně přistupuje k obchodu GooglePlay, na Blackberry OS 10.2 to nefunguje. To je i případ nejnovější verze SIDPlayeru, který si stahuje aktuální verzi kolekce HVSID online. Naštěstí má autor Jesper Hansen na GITHubu uveřejněné zdrojové kódy a tak není těžké se dopátrat, že před vydáním poslední verze 0.6.0 v roce 2012 existovala ještě verze 0.5.5 z roku 2010, která nestahovala balík HVSID online, ale bylo nutné jej ručně dokopírovat do androidího filesystému. Naštěstí pro Blackberry, tato verze funguje. Je však těžké dnes už najít apk se správnou verzí, proto ji přikládám zde.

Postup:
stáhněte a nainstalujte apk (SIDPlayer v0.5.5)
– v rootu filesystému Androida (/misc/android/) najdete soubor C64Music.zip s velikostí něco přes 1MB. Odstraňte jej.
– na počítači si stáhněte aktuální kolekci HVSID (balík Complete) a rozbalte. Po rozbalení získáte soubor C64Music.zip o velikosti cca 280 MB.
– tento soubor zkopírujte do zařízení na místo původního stejnojmenného jednomegabajtového souboru.
– spusťte SIDPlayer a poslouchejte

 Publikoval v 09:04