Akio

29Čec2018
 

iPhone 4 byl můj druhý v pořadí po 3G. Měl 16GB RAM a tehdy to bohatě stačilo. Pak bylo prostřídáno (já vím, že počítače nestřídám, ale mobily mají vůči nim daleko menší morální životnost) několik dalších mobilů, Samsung S2 s Androidem, Blackberry Z10 i iPhone 3GS. Nakonec mi ale štěstí přálo a byl mi zapůjčen iPhone 5 64GB, který se mi moc líbil, až mu ale začala odcházet baterie a tak byl vyměněn za 5s 32GB. Tady už se dala mj. nastavit moje oblíbená funkce Night Shift, která večer vyřadí z displeje modrou složku a sledování displeje je mnohem příjemnější pro oči. Bohužel letošní ZX Šumava mi v několika věcech nepřála a jednou z nich bylo i to, že byl iPhone 5s omylem vykoupaný v zatopeném lomu, kam jsme se jezdili koupat. Ten lom mi potom přinesl i příjemnější zážitky, ale o tom tu psát nechci. Telefon byl ponořený ve vodě jen chvíli, nicméně do něj stačia natéct voda a po chvíli se vypnul. Na chalupě proběhlo sušení fénem (ne moc dobrý nápad, ale pomohlo to), potom otevřením telefonu a odstraněním vlhkosti papírovými ubrousky a následné denní schnutí v otevřeném stavu. Nakonec se povedlo mobil vysušit. Nejdřív nefungovalo tlačítko pro uspávání, to ale časem začalo jít. Nejhůře se vodě chtělo z pod displeje, byly na něm vidět stále skvrny, ale asi za 2-3 dny se vytratily a na displeji už není po vlhklosti skoro ani zmínka. To bylo štěstí v neštěstí – přišlo mi. Bohužel po návratu z dovolené se projevila další zákeřná skrytá závada, a to, že zřejmě zoxidovala nějaká kovová kontaktní část v oblasti antény pro WiFi a Bluetooth. Ta je v iPhone 5s umístěná v jeho horní části vlevo od reproduktoru. Dostat se k ní není snadné a tak proběhl jen jeden pokus o případné vysušení (už nebylo co) a oškrábání kontaktů anténky miniaturním šroubováčkem. Bohužel, nezabralo to a mě se už nechce znovu telefon rozebírat. Závada se projevuje tak, že WiFi a Bluetooth (nebo jen WiFi) běží třeba půl dne, ale pak najednou ztratí signál a jakmile funkci z menu telefonu vypnete nebo jej restartujete, už vůbec nejde zapnout a přepínač pro její zapnutí je vyšedlý. To trvá třeba dalšího půl dne, a nakonec WiFi zase sama od sebe naskočí a tak pořád dokolečka.

Protože nemám neomezená data, naopak je mám velmi omezená, bez WiFi se na mobilu neobejdu. Proto mi jeden laskavý kočičí pán nabídl zapůjčení starého iPhonu 4, který nepoužíval. Situace s 5s se stala kritickou a tak byla nabídka přijata. A tady vlastně začíná dnešní článek.

Jak je na tom iPhone 4 v polovimně roku 2018? Řekl bych, že mele z posledního. Nejnovější systém 7.1.2 není svižný, tak jako byla 6tka, v GUI zaznamenávám spoustu záškubů. To by nebylo tak hrozné, na používání to nemá vliv. Horší je to, že veškeré aplikace už AppStore nabízí ve staré verzi, takže na Twitteru chybí noční režim, Instagram nemá příběhy a zvětšování fotek dvěma prsty, až se člověku nechce věřit, že by to někdy dřív neuměl. Ale je to tak. Bohužel, některé staré verze aplikací, které přistupují k protokolům Applu, který je během té doby zupdatoval, také nefungují nebo jen částečně a padají. Např. IDOS nejde vůbec, je třeba použít webový browser a to je o dost pomalejší. Přesto všechno se to používat dá, ale je to opravdu nouzovka. Třeba fotoaparát mi kdysi u iPhonu 4 přišel velmi dobrý, teď se ale jen pousměju, jak je pomalý. O Night Shiftu si iOS 7 může nechat leda tak zdát, nicméně třeba Opera Mini funguje dobře a funkci nočního režimu má v sobě integrovanou. Telefon nemá žádné LTE, tak nejlepší data, která umí je 3G a třeba u mě doma, kde je falešné LTE (protože původní iPhone 5 falešné LTE neumí a místo toho mi doma nabízel jen EDGE) … je jen to Éčko. Ale mám WiFinu, takže je to jedno.

Co musím zdůraznit a co je na tom telefonu skvělé, je jeho kompaktní velikost. Padne skvěle do dlaně a palcem dosáhnu na kterýkoli roh displeje. Hmotnost je ale vyšší, než u iPhone 5/5s. Také mi vyhovuje starý dobrý home button. Naopak na funkci Slide to Unlock si zpětné zvykám špatně a stále podruhé mačkám home button.

Tak či tak, díky themrkocourovi za půjčení a snad mi bude nějaký ten týden sloužit, než nastane čas pořídit si něco nového.

 Publikoval v 18:17
21Čec2018
 

Letošní ZX Šumava je za námi. Někdo si ji užil, někdo méně. Jelikož se někteří účastníci generující obvykle v zájemné kooperaci obsah random logu, aniž by o tom věděli, na akci minuli, bylo poměrně obtížné vystihnout správnou chvíli a nenápadně se vkrást mezi osazenstvo s notebookem a začít zaznamenávat jeho náhodné slovní perly. Proto je log krátký, tak snad mi to odpustíte.

Nemá destičku
Poštěvák ne
Džonovo Lenovo
Ale je to dobrý
M, to nevim
Je fakt divná
Ta byla ještě horší, než jsme tam měli
Ona ji vyměnila sama?
Hnul si pákou a nakolnila se celá
Asi se nechtěj domluvit
Jabko, broskve, višně, mandarinky, červený víno, trochu rumu
Prostě jsme ho rozbili a zaplatili jsme jim ho
Tak díra do kachliček zrovna je trochu blbá
Kompot hotov
Včera toho bylo akorát, tak jsem toho chtěl udělat víc prostě
Dej si rádlera, prosim tě
Ježiš tady je chleba
Neboj, to se sežere
Moc chleba? I když to hodíš do Googlu tak ti to nic nenajde
Kam jste dali ty talíře?
Lepší vtip byl, že ty brambory loupat nebudem
Já nemůžu najít čili!
Já mam tu GPSku do toho
Zatim to fungovalo všude, kam jsem to strčil
To se v 80. letech normálně chodilo s Amigou na kešky
Se chodilo ve třech, třetí nosil baterku
Proto se taky v 80. letech našlo tak málo kešek
Sériová EEPROMka velikosti tečky od propisky taky nejde naflešovat
Čtyři pokoje jestli tam jsou
Udělejte zálohu a odneste si ji domů
[It's twenty hours!]
To tam dám a pudu si zaplavat
Bude mít speciální odér
Velmi přírodní úprava
Jsou dvě možnosti tady, buď někdo vyvařuje prádlo nebo houby
Byla tam hrozná zima, a bylo to super
 Publikoval v 19:18
17Čec2018
 

Nedávno jsem tu psal, že moc nestřídám počítače. Je to pravda, samozřejmě. Nicméně si jednu zásadní změnu dovolím. Někdo si toho už možná všiml, někdo ne, každopádně měním nick. Proto i tento blog brzy změní doménu z blog.factor6.cz na něco jiného, s nějvětší pravděpodobností na blog.tenshi.cz. Dále ctěné čtenářstvo žádám, aby mě ti, kteří mě v minulosti oslovovali „Factore“, tohoto oslovování zanechali, jelikož mě to vysloveně irituje (a jelikož tento nick ze začátku devadesátých let zcela ztratil na původním významu mé identity – nebo jinak: čas běží, lidé se mění), nadále používali kratší „Aki“ nebo „Akio“. Má to několik důvodů z nichž jeden je i tato změna. Nick Akio Tenshi je na světě už pět let a proto si myslím, že pětiletá doba tranzice je dostatečně dlouhá na to, aby se toto jméno zapsalo do lidské paměti. Rovněž můj profil na Twitteru je změněn na @akiotenshi. Změny na serverech jako pouet, csdb.dk nebo DemoZoo jsou již provedeny. Účet na jabberu zatím zůstává. Prozatím děkuji. Až toto URL přestane fungovat, vyzkoušejte to nové.

 Publikoval v 12:36
13Čer2018
 

Chtěli jste report z Platariády? Tak tady ho máte.

Na Platariádu jsem jel společně s Wotnauem vlakem. Ne, že by mě cestování vlakem nějak vadilo, ale přece jen mám radši autobus a ještě víc, když mě někdo vezme autem. Ve vlaku jsme měli rezerovovaná místa, která byla proti směru jízdy a ještě na straně, kde svítilo slunce. Naproti nám seděli nějací studenti a jeden z nich byl tlustý a nepříjemně se roztahoval, druhý zase koukal jak vyoraná myš a do toho foukala poměrně nepříjemná klimatizace, která nešla vypnout.

Po příjezdu do Budějovic jsme podojili bankomat a šli pěšky přes náměstí na párty place. Dorazili jsme tam a pozdravili se s přítomnými. Byl tu namátkou PG, jakožto organozátor, potom Springy a také Macino, který mě zdravil, protože mě prý znal jenom z fotek. Byl tu i Erhart, atarista z Německa, který prý jezdí skoro pravidelně. Také tu byli BaHa Software a předváděli novou hru Vlak 2. Pak jsme šli na nákup do přilehlého Kauflandu. Nakoupil jsem si dost jídla, ale pak jsem měl trochu problém vše sníst. Ještě, že mi s tím Zdeněk B. pomohl. Jinak na místo doráželi postupně další lidi, jako např. Sillicon nebo později Ctirad s rEVERzem a potom taky třeba Fandal a Krupkaj a Tonda, Zdeněk a Bohdan, atd. Myslím, že místo pro akci je velmi dobré. Jde o oplocený areál se třemi většími chatkami, z nichž dvě jsme měli přístupné. V jedné byla ve dvou místnostech akce – v jedné místnosti osmibity a ve druhé ST, Falcony a nějaké Amigy. Ve druhé chatce několik lidí včetně mě spalo. Výhoda byla, že v obou chatkách je sociální zařízení, takže se tu dalo i trochu umýt. Navíc ve spací chatce jsem po prohledání půdy našel matraci, tak jsem si ji vzal dolů a spal na ní. Komfort trochu kazila nemožnost otevření oken, takže bylo k ránu v místnosti skoro nedýchatelno. Kolem chatek je tráva a místa na postavení stanu.

V pátek se u mě nic moc nedělo, ukazoval jsem Fandalovi nějakou novou grafiku do hry na Atari, kterou společně děláme, ale jinak si vlastně už moc nepamatuji, co se přesně dělo. Jen to, že se mi Tonda chlubil s LED displejem z Číny, který si pořídil a zjistili jsme, že je trochu jiný, než ten můj. Také mi ukazoval konzoli s emulací Megadrivu. Ještě mě zaujal cartridge SIDE, který měl Poison a taky Turbo Freezer, který mi potom ukazoval rEVERz. Večer jsme se jeli s PG a Wotnauem vykoupat na koupaliště Borek, protože po osmé večerní už bylo vstupné zdarma. Bylo to skvělé a koupání jsme druhý den zopakovali. Myslím, že toto je důvod, proč bych se na Platariádu vrátil. Cestou zpátky jsme se zastavili objednat si pizzu, kterou nám potom dovezli. Wotnau se začal věnovat kódování hry pro C64, kterou má rozdělanou. Bohužel si práci neuložil a ráno jsme zjistili, že Sillicon, do jehož prodlužky jsme se zapojili, ji přes noc vypnul, a tak se Wotnauovi vypnul notebook s neuloženým kódem a přišel tak o něj. Wotnau to ale nevzdal a napsal to v sobotu lépe a dokonce se mu, pokud vím, podařilo vtěsnat nějakým trikem na obrazovku potřebný počet grafických řádků, takže byl poměrně spokojený.

V sobotu bylo už ráno vedro a já jsem dopoledne trávil venku v trávě a pařil jsem hru F-Zero na Game Boy Advance, který jsem si přivezl společně s čínskou kopií GB Boy Colour a několika hrami. Podařilo se mi dostat do posledního levelu, ale ten jsem bohužel nezdolal. Snad se mi to povede jindy. V hlavní chatce bylo už hodně lidí a nemohl jsem tam vydržet, nebylo slyšet vlastního slova a prostor byl hodbně narvaný, což mi nedělá dobře a tak jsem si ven vytáhl ven karimatku a pod stromem jsem relaxoval na ní. Kolem poledne jsem šel na oběd do města, ale já neměl hlad a tak jsem šel jen na polévku. Seděli jsme venku na zahrádce a na počasí bylo vidět, jakoby mělo co nevidět začít pršet, tak jsme s Wotnauem zaplatili a jako první pelášili zpátky na párty place, ale pršet dnes už nezačalo a večer jsme opět jeli na Borek se vykoupat, tentokrát s Krupkajem a už v sedm hodin. Dnes ale už nebylo tak horko, takže jsem se po několika bazénech už třásl zimou a jen jsme čekali na ostatní, kteří měli dorazit po osmé, aby to měli zadarmo. Někteří z nich neměli plavky, tak to vyřešili pyžamy nebo bermudami. Nakonec jsme ještě zajeli na blízkou keš, kterou jsme ale bohužel nenašli. Už se stmívalo a tak jsme nasedli do auta a jeli zpátky na Platariádu. Tam se pařily hry, potom začalo grilování a PG pozdě večer rozložil dalekohled a pozorovali jsme planety a hvězdy. To byl druhý zážitek, který se mi na Platariádě líbil. Vlastně jsem nevěděl, že i takovým poměrně malým dalekohledem se dá pozorovat třeba planeta Saturn i s jejími prstenci nebo Jupiter s několika nejjasnějšími měsíci. Spát jsem šel před půlnocí, ale co jsem při usínání zaslechl, ostatní šli nedlouho po mě.

V neděli jsem se probudil a šel na plácek mezi stany trochu cvičit tai-chi. To zřejmě rEVERze ve stanu trochu rušilo, protože si potom stěžoval, že nemohl dostatečně nahlas chrápat. Pak jsme se museli s Wotnauem přestěhovat k jinému stolu, protože náš stůl byl odvezen. Venku začal pořádný liják a tak jsem si karimatku a spacák sbalil právě včas. Nakonec se ale opět na chvíli udělalo až nepříjemné horko, tak akorát na to, abych si na trávě nechal uschnout ručník a plavky. Ještě jsme hráli nějaké hry, já jsem propadl hře Zilch. Několik lidí ještě odběhlo do města na oběd, ale já už jsem začínal balit a vůbec mi nešlo do batohu nacpat vše, co se tam vějít mělo, přitom jsem neměl vůbec nic navíc. Pak už se začali lidi postupně loučit a odjíždět a PG nás hodil autem na nádraží. U PG v autě mě zarazilo, že poslouchá své vlastní hudby z Atari. To já bych ty svoje posouchat nedokázal a ještě takto nahlas.

Tam jsme bohužel zjistili, že je nějaká výluka a museli jsme jít na autobus, který nás zavezl do Veselí nad Lužnicí, odkud jsme už jeli vlakem. Cesta z Budějovic do Veselí byla hodně rozkopaná kvůli dálnici, která se staví skoro ve stejné trase původní silnice a tak to trvalo víc, než půl hodiny. Mezitím Wotnaua rušila nějaká asiatka, která seděla za námi a telefonovala s někým v čínštině, ale pak jsem zjistil, že to asiatka není. Naštěstí ve vlaku blízko nás už nebyla. Naopak jsme si mohli sednout po směru jízdy, i když jsme zase měli místenky proti směru. Ve vlaku jsem spal, i když mi byla velká zima kvůli studené klimatizaci. Nakonec jsme se ani s Wotnauem nestačil pořádně rozloučit, protože jsem spěchal na metro, abych stihnul autobus domů.

Platariádu hodnotím pozitivně a pokud budu mít možnost, rád se na ní podívám ještě někdy příště. Díky počasí bylo příjemné trávit čas venku a někteří dokonce venku i spali. Já bych to zkusil také, ale poprvé jsem si netroufl a druhou noc mi nepřišlo takové teplo na to zůstat spát venku. V areálu chatek je klid a dá se tam odpočívat v přírodě. Užil jsem si to, i když jsem byl po příjezdu domů unavený, protože jsem šel v pátek i v sobotu pozdě spát a ještě jsem celý víkend popíjel kofeinové nápoje a nejsem na to zvyklý.

Pěkné fotky z akce jsou v galerii u krupkaje.

 Publikoval v 09:48
11Čer2018
 

Nebudu zatím psát reportáž z PLatariády, ale napíšu, co mě tam zaujalo. Bylo to víc věcí, ale jednou u nich je hra Zilch na osmibitové Atari. Autorem je Bocianu a LiSU a jde o házení kostkou. Hra je až pro 4 hráče a dá se hrát i v jednom, protože počítač umí hrát také a tak vám umí dělat zdatného protivníka. Pravidla jsem jen vydedukoval, ale po několika hrách se dají pochopit. Edit: Pravidla jsou popsána přímo ve hře pod klávesou Help. Jde o to porazit protivníky největším skóre, přičemž házíte kostkami a podle toho, jaké kombinace vám padnou, získáváte body. Občas padne postupka, což znamená hodně bodů, občas něco malého a ještě máte další pokus s menším počtem kostek. Pak je na vás, abyste body přidali do banku a předali hru dalšímu hráči, nebo riskovali. Když to nevyjde, získáváte Zilch, tedy nic (dle anglického překladu jde o alternativu ke slovu nothing, zdá se, že v polštině je tomu tak stejně). Hra je nezvykle chytlavá a tak se na Platariádě dlouhou dobu ozývalo jen typické pípání zvukových efektů této hry. Bohužel, nelze měnit jména hráčů, a tak musíte přijmout jedno z předdefinovaných jmen. Stahovat hru můžete tady a snad brzy i z Fandalova archívu. Vypadá to, že se autoři inspirovali nějakou flashovkou nebo mobilní hrou, ale to je jenom moje domněnka. Např. z této flashové verze se dají okoukat pravidla, neboť je tam jakýsi tutoriál. Docela rád bych si tuto hru zahrál na Spectru. A teď se můžete těšit na tu reportáž z Platariády, pokud ji tedy napíšu :-P

 Publikoval v 14:08